Před nějakou dobou jsem psal, že se mi na učení němčiny líbí Duolingo. To už teď neplatí, Duolingo mě přestalo bavit. Asi hlavně proto, že věty, které tam překládáte, jsou někdy dost divné, a mají hodně náhodou obtížnost. Třeba mu zas někdy dám šanci, ale teď to chtělo něco jiného.
Když jsem vzpomínal, čím jsem si dřív posouval dál angličtinu, tak jsem si uvědomil, že už někdy v kvartě na gymplu (~9. třída) jsem si přečetl Harryho Pottera v angličtině. Byl to pátý díl, který v té době byl jen anglicky (fan překlady se rozjely až později). Sice jsem si docela dost slovíček musel hledat (HP je ještě specifický tím, že tam jsou slovíčka kolem kouzlení - kotlík, hůlka atd.), ale myslím, že to docela nastartovalo moje učení angličtiny. Pak jsem se pustil do dalších anglických knížek (třeba Hobit a Pán prstenů) a začal jsem poslouchat anglické audioknihy (Eragon + pokračování).
Rozhodl jsem se tedy podobnou věc naaplikovat na němčinu. Vzhledem k tomu, že německy teď umím pořád míň, než jsem tenkrát uměl anglicky, tak jsem usoudil, že na Harryho Pottera to zatím není. Jako v angličtině existují Penguin Readers knihy (převyprávěné knihy, aby na jejich přečtení stačila menší slovní zásoba a jednodušší gramatika), tak němčina má něco podobného. Pro začátek jsem si našel minidetektivky od Felix & Theo. Mají vždycky tak 20-30 stránek a relativně jednoduchou slovní zásobu.
Zatím jsem přečetl dvě - Oh Maria a Ein Mann zu Viel. Čtu je na Kindlu, kde mám i německý slovník, takže nemusím každé neznámé slovíčko hledat někde jinde. Aby mě to posouvalo dále, tak si slovíčka, která neznám, označuju. Po dočtení knížky si je projdu, upravím (1. pád/1. osoba, jednotné číslo), přeložím si je a dám do Quizletu (webová aplikace na flashcards). Odtamtud si je pak stahuju do telefonu (používám MemoCards, který si umí stáhnout sadu slovíček z Quizletu). Naučím se je a pak si znovu přečtu tu knížku - ale už bez toho, abych si musel ty slovíčka hledat.
Za cca 2 měsíce jsem takhle zvládl ty dvě knížky. Z první umím +170 slovíček, z druhé +130 dalších. To myslím není špatné - minimálně to je o 300 slovíček více, než bych se naučil bez toho. Když jsem teď byl pár dní v Linzi, tak jsem některá z těch nově naučených slovíček viděl někde na plakátech a měl jsem radost, že díky té troše učení rozumím nápisům, kterým bych dřív nerozuměl :-)
Plán je, abych byl schopný si v červenci přečíst alespoň jeden díl Harryho Pottera v němčině. Zároveň se chci pustit do čtení článků na Deutsche Welle a zas si z nich vypisovat (a učit se) slovíčka.
Když to shrnu, tak to je vlastně hrozně jednoduché:
- Přečíst jednoduchou knížku německy
- Označovat si neznámá slovíčka
- Ty se pak naučit
- Přečíst knížku znovu, už bez hledání slovíček
- Znovu na bod 1.
Co na to říkáte? Nechcete to taky zkusit? Pokud někam dojíždíte MHD, tak je tohle ideální metoda, protože nezabere žádný čas navíc.